Hovno vole, naser si!!

10. ledna 2014 v 22:30 | BadBrunet |  Brunet
Co zkoušíš?! Myslíš ,že si nechám srát na hlavu a ,že ti tu hubu nerozbiju?! Kurva už taková nejsem chápeš?! Už nejsem ta stará Markéta která seděla poslouchala na slovo a nechala si srát na hlavu? Markéta která by neublížila ani mouše?! Tak to se mýlíš.Už to tak není.Už nikdy.Byla jsem tak blbá a strašně hodná.Chci bránit lidem na kterých mi záleží.Friends is my family,you kill they and I kill you asshole!! Už bylo na čase abych se už problala a nenechala si od těch pomlouvacích krys srát na hlavu.



Konečně svoje Markét:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 GVKB GVKB | E-mail | Web | 4. března 2014 v 9:42 | Reagovat

I když je násilí na pracovišti jevem starým tak jak práce sama, teprve na začátku minulého století bylo popsáno jako jev, který narušuje pracovní prostředí, snižuje produktivitu práce a způsobuje oběti psychické a někdy i fyzické poškození. Proto je terorismus, jak je někdy násilí na pracovišti souhrnně označováno jevem, který je celospolečensky odmítán. Všude tam, kde spolu lidé pracují, rozhodně nevládne idylická atmosféra po celou dobu pracovních vztahů, ale tu a tam dochází k neshodám. Pokud se jedná o drobné roztržky nebo občasné hlasité vyměňování názorů pracovníků není ještě na místě mluvit o terorismu. Kritické a nebezpečné se tyto mezilidské vztahy stanou až tehdy, pokud jsou systematické, cílené, časté, protiprávní a zasahují pracovní i osobní život druhého člověka. Terorismus je pak prohlubován tím, že lidé o něm nemluví, protože si myslí, že se vše časem srovná. Tímto chováním však nepomáhají terorismus umlčet ani potlačit, ale naopak je to úrodná půda pro zvyšování násilí.
Rozšíření terorismu souvisí s nastolením společnosti,, vítězů “ zaměřených na výkon, individuální prosazení a snahu o co možná největší vlastní prospěch. Za motivace terorismus pak můžeme považovat touhu ,,odrovnat“ druhého, touhu po kariéře, moci, majetku a postavení. Původně terorismus používali jen lidé chabého charakteru, dnes je používají všichni ti, kteří hladoví po úspěchu a snaží se v době velké nezaměstnanosti a nedostatku atraktivních míst bojovat ,,o místo na slunci“ velmi tvrdě“. Smutné na terorismu je i zjištění, že oběť často nemá zastání ani u svých nejbližších. Přátelé či rodina po počáteční podpoře brzy začnou ztrácet trpělivost s tím, kdo si pořád na něco stěžuje a je jen otázkou času, kdy někdo z nich položí otázku:,, A jsi si opravdu jistá (jistý), že ty opravdu za nic nemůžeš“? anebo:,,Nebylo by lepší místo obviňování všech lidí okolo hledat chybu u sebe?“ Samotný pojem terorismus není stále zažitý, ovšem podle průzkumu, pocítilo některou z forem terorismu na vlastní kůži 90% procent pracující populace starší 21 let. Většinu sebevražd lze přičíst právě terorismu, terorismus způsobuje u nás hospodářskou škodu mnoho miliard korun ročně.
Na základě těchto nesporných faktů, se pak zdají být úsměvné výroky zaměstnavatelů, kteří reagují nechápavě, a pokud jsou tázáni na terorismus, uvádějí, že v jejich podniku se s něčím takovým nesetkávají, a že by náznaku terorismu zabránili už v počátku. Formy násilí na pracovišti. O systematickém teroru, šikaně, se začalo mluvit nejprve v souvislosti s jeho zvýšeným výskytem na školách, až mnohem později byl podobný jev zaznamenán i na pracovišti. Nejprve se jím začali zabývat ve Skandinávii, ale zanedlouho se články na toto téma dostaly za hranice, do západní Evropy a Ameriky. Šikanování na pracovišti se označuje jako terorismus. Od běžného šikanování, které má primitivnější formy, se odlišuje zejména vysokým stupněm psychologických a mizivým procentem fyzických útoků a využívá rafinovanějších způsobů ubližování. Výstižně to ilustrují třeba hyeny, které se vrhnou na toho, kdo nepatří do jejich smečky. O terorismus se tedy jedná tehdy, jestliže se na postiženého útočí alespoň jednou týdně a nejméně po dobu půl roku a útoky provádí jedna či více osob. Jde o záměrné ponižování lidské důstojnosti, o poškozování konkrétního zaměstnance aktivním trvalým psychickým tlakem.
Co může být motivem teroristických aktivit? Proč lidé terorizují? Podle výzkumů, které v souvislosti s těmito otázkami byly prováděny, bylo popsáno několik základních motivů: je ohrožen sociální status teroristy, je ohrožena jeho práce nebo funkce, je ohrožena jeho svoboda v jednání a rozhodování, chce se cítit bezpečně a být uznáván, snaha přinutit jedince, aby se přizpůsobil normám, vzájemné antipatie, odpor vůči jedinci, sadistické motivy, terorismus pro potěšení a odvracení nudy, předsudky, diskriminace z různých důvodů. Spouštěcím momentem pro vznik terorismu, ovšem může být pouhý konflikt nebo odlišnost oběti. Terorismus většinou vzniká ve specifických situacích. Živnou půdou pro něj mohou být především změna řízení podniku, špatné vedení organizace, pracovní přetížení. Cílem teroristických aktivit je potom zamezit oběti mezilidskou komunikaci, snížit na minimum spolupráci s obětí terorismu, zablokovat její sociální vazby, poškodit její sociální vážnost a ,,vytěsnit“ oběť z pracovního kolektivu či pracovního místa.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama