Březen 2017

První věty letošního jara

21. března 2017 v 13:51 | BadBrunet |  Brunet
Už dávno nejsem taková jaká jsem byla dřív. Už to budou dva roky co postupně ztrácím všechny své city.Chladná a ledová ,stále mě ještě hřeje naděje a víra.Stále mám ještě motiv ,ale dochází mi síla.Prý mám být trpěnlivá ,jenže čím dýl čekám ,tím víc cítím sama sebe pomalinku uhasínat.Krom sama sebe ztrácím i lidi kolem sebe.Před očima jsem ztrácela svou sestru a nemohla jsem stím nic udělat.Celej život mě doprovázela při mé cestě ve ,které se nakonec ztratila a přišla o svou důstojnost a duši.Tímto drsným způsobem postupně ztrácím všechny ty na kterých mi záleží a nejde to zastavit.Některé zních dokonce vidím umírat ,nemoc je ta největší svině co tě muže potkat.Další část lidí zase nechávaj zavírat.Vždy jsem se nejvíce bála toho ,že nakonec zůstanu sama.Samozřejmě si za to taky mužu z části sama.Některé lidi jsem obětovala pro svou cestu a nechala je jít.clouds, rain, and wallpaper image
A on..Ten co se mě snaží chránit před chybama ,které mě mají posunovat dál.Nechce mě vidět padat ,jenže jak se bez pádu mám pak naučit zvedat.Nemužu ho nechat rozhodovat za mě.Nakonec se citím jako majetek nebo pes co musí poslouchat .Tohle jsem nezvládala už jako dítě a vždy se začla bránit a útočit když jsem se cítila utlačovaná.
On.Mladej a krásnej.5 měsícu je pro mě velmi dlouhá doba a asi je čas se zamyslet nadtím co chci dělat dál.Bojuje a snaží se zachránit nás ,nikdy jsem od žádnýho muže nedostala takovou něhu a zájem.Nikdo mě nikdy tak nemiloval jako on.Tím jsem si jistá.Ztoho mám možná taky trochu strach ,taky ho miluju.Nebo si myslím ,že je to láska.Už je to hodně dlouho co jsem zamrazila a pohřbila své city.Ale to co citím když usínám vjeho náručí se nedá popsat.Když se zrovna nehádáme a nic si nevyčítáme ,tak je to ten nejlepší kluk se kterým chci být.
Taky bude asi problém mé svědomí.Všechny okolnosti spojeny semnou musí být velmi těžké zvládat.Nejsem normalní holka a události z mé minulosti mě néjen poznamenali ,ale taky mě stále doprovází.A on je musí zvládat a ještě do toho snášet mou komplikovanou osobnost.Objevil se když jsem nejvíce potřebovala.Jsem mu vděčná tak moc ,že stím má moje debilní ego problém a mám strach ,že mu to nebudu moct vrátit.Snažím se ,vážně ano.Nikdy ho nechci ztratit ,ale mnohem víc než to si přeju aby byl konečně štastnej a kdyby to nemělo bejt semnou ,tak bych nedokázala ho sobecky o to štěstí připravit.Nechám tomu volnej průběh,čas ukáže. quote, grunge, and empty image